Než se dostala ke mě
Dne 28.1.1964 sjela z výrobního pásu automobilky Škoda v Kvasinách.
Prvního majitele, povoláním řidiče, si našla v Plzni 2.3.1964. První SPZ byla PM 16-94 Dne 6.11. 1985 proběhla výměna SPZ z důvodu poškození za značku PMH 41-06
Věrně sloužila prvnímu majiteli po 35 let. 16. června 1999 našla druhého majitele ve stejném městě.
Ovšem u něj se moc dlouho neohřála a 9. května 2000 putovala k dalšímu Plzeňákovi do garáže.
Konečně 10. ledna 2001 nastal mohutnější zlom a Octávka se stala darem k narozeninám pro nadšence z Náchoda, který již jednu vlastnoručně zrenovovanou Octavii combi má.
Stejné datum je v technickém průkazu pod nápisem "Změna barvy SES" ( šedá-světlá )
Ale ani tato barva nezůstala na voze dlouho. 15. dubna 2002 byla přelakována na CET ( červená tmavá )
Osudové datum 28.1. ( stejné datum kdy byla Octávka vyrobena ) jen o 43 let později, jsem ji poprvé spatřil ve vesničce nedaleko od Náchoda, zaparkovanou ve stodole. Ještě ten den jsem se stal novým majitelem a odvezl ji do Prahy. Převod na mne se však uskutečnil až po celkové renovaci a to 12.11. 2007, klika byla že paní za okýnkem si nevšimla, že mi ještě není 18 let. Když to zjistila tak jsem se dozvěděl, že jsem snad jediný v ČR kdo má na sebe přihlášeného veterána a není plnoletý. Ovšem vydrželo to jen 3 dny a dovršil jsem 18 roku, ale v techničáku ty data jsou. No tak to je taková další raritka týkající se mého combika.
Stávající SPZ je 8A2 2888
Průběh renovace
Tak pěkně od začátku...
Předchozí majitel již renovaci započal generálkou motoru a výměnou přední nápravy za novou. Také ještě nastříkal celý spodek vozu gumo-asfaltem.
20.2.07 Nás čekala v první řadě výměna listového pera. Díky známemu automechanikovi, Karlovi Balíkovi,
jsme měli k dispozici dílnu se zvedákem a jeho odborný dohled. Prohledli jsme na heveru celý spodek a zjistili, že je všechno v pořádku, žádná rez a všechno pod vrstvou asfaltové konzervační hmoty. Dalších několik dní jsme si hráli s odstrojováním a přípravou na odvoz do lakovny. Byla to dosti špinavá práce, ale vyplatilo se jí neodfláknout.
Do teto práce patří také příprava sundaných dílů, aby se tam dali přimontovat zpět až bude hotový nový lak, a shánění těsnění a doplňků na burzách a inzerci.
V odkazech uvádím odkazy na osoby u kterých se dá lecos splašit.
25.2.07 když bylo odstrojeno, odvezli jsme Octávku do Mladé Vožice do Autoservisu Mareš. Pan Mareš, který ve své lakovně lakoval bráchovu Octávii Super,
vzal i moji zakázku. Začali jsme řešit novou barvu. Já si přál originál červenou RAL 8850. Nebyl to až takový problém a pan Mareš si sehnal recepturu k namíchání. Během 2 měsíců proběhlo na autě plno změn. Nejprve obroušení a vykytování, pak zase obroušení, nástřik plničem a zase dokytování a broušení.
Nakonec ještě jednou plnič a konečně barva. Po vytvrdnutí přišel na řadu pan Borkovec, starší pan čalouník, který mi ručně ušil a nalepil nové koženkové čalounění stropu a přístrojové desky. Dále přišlo na řadu nastrojování dílů kreré jsem připravil naleštil, zasklívání a nastříkání disků kol.
28.4.07 Byla práce pana Mareše a pana Borkovce a pana Dvořák u konce a přicházela řada na nás.
Nový lak je teprve začátek při renovaci takového auta.
Další kapitolou se stala renovace čalounění, které se ujal opravdový mistr v tomto oboru, pan Miroslav Dvořák z Bystřice u Benešova.
20.2.07 Nás čekala v první řadě výměna listového pera. Díky známemu automechanikovi, Karlovi Balíkovi,
jsme měli k dispozici dílnu se zvedákem a jeho odborný dohled. Prohledli jsme na heveru celý spodek a zjistili, že je všechno v pořádku, žádná rez a všechno pod vrstvou asfaltové konzervační hmoty. Dalších několik dní jsme si hráli s odstrojováním a přípravou na odvoz do lakovny. Byla to dosti špinavá práce, ale vyplatilo se jí neodfláknout.Do teto práce patří také příprava sundaných dílů, aby se tam dali přimontovat zpět až bude hotový nový lak, a shánění těsnění a doplňků na burzách a inzerci.
V odkazech uvádím odkazy na osoby u kterých se dá lecos splašit.
25.2.07 když bylo odstrojeno, odvezli jsme Octávku do Mladé Vožice do Autoservisu Mareš. Pan Mareš, který ve své lakovně lakoval bráchovu Octávii Super,
vzal i moji zakázku. Začali jsme řešit novou barvu. Já si přál originál červenou RAL 8850. Nebyl to až takový problém a pan Mareš si sehnal recepturu k namíchání. Během 2 měsíců proběhlo na autě plno změn. Nejprve obroušení a vykytování, pak zase obroušení, nástřik plničem a zase dokytování a broušení.Nakonec ještě jednou plnič a konečně barva. Po vytvrdnutí přišel na řadu pan Borkovec, starší pan čalouník, který mi ručně ušil a nalepil nové koženkové čalounění stropu a přístrojové desky. Dále přišlo na řadu nastrojování dílů kreré jsem připravil naleštil, zasklívání a nastříkání disků kol.
28.4.07 Byla práce pana Mareše a pana Borkovce a pana Dvořák u konce a přicházela řada na nás.
Nový lak je teprve začátek při renovaci takového auta.
Další kapitolou se stala renovace čalounění, které se ujal opravdový mistr v tomto oboru, pan Miroslav Dvořák z Bystřice u Benešova.